Byzantine Crete

Ostrov Kréta se dostal pod správu Byzantské říše ve dvou obdobích. První zahrnuje období od konce Římskénadvlády ve 3. století po zabrání ostrova Andalůskými vyhnanci okolo roku 820. A druhé období začíná po osvobození v roce 961 a končí v roce 1205, kdy ostrov získali Janov a Benátky.

První byzantské období

Za římské vlády tvořila Kréta spojenou provincii s Kyrenaikou, které nesla název Creta et Cyrenaica. Za vlády Diokleciána (284 - 305) se stala Kréta samostatnou provincií, ale Konstantin Veliký (284 - 305) ji podřídil Moesii a později Makedonii. ^[1][2][3] Ovšem nějaké správní orgány jako například ctihodný Koinon ostrova přetrvávaly až do konce 4. století,^[4] ale jako všude jinde v říši byly tyto provinční občanské úřady opuštěné tváří v tvář rostoucí síle císařských úředníků.

Během této doby byl ostrov velmi klidnou provinční stojatou vodou v okrajové části řecko-římského světa.^[5] Tamní biskupové dokonce chybí na prvním nikajském koncilu na rozdíl od biskupů ze sousedních ostrovů jako je Kós a Rhodos.^[6] V výjimkou útoku Vandalů v roce 457 a velkých zemětřesení v letech 365, 415, 448 a 531, která zničila mnoho měst, zůstal ostrov klidný a prosperující, jak o tom svědčí četné a rozlehlé památky z tohoto období.^[7][8][9] V 6. století je Kréta označena tak, že ji řídí konzul z hlavního města Gortynu spolu s dalšími 22 městy.^[4] Počet obyvatel se v této době odhaduje na vysoké číslo 250 000. Pro porovnání má v současnosti (2011) 623 065 obyvatel.^[10] V této době bylo náboženství téměř bezvýhradně křesťanské s výjimkou několika židů žijících v městských centrech.^[11]