V tomto projektu je objektem našeho zájmu vrcholek Oxa a dolina Kalos Lakkos. Tato oblast je velmi specifická po mnoha stránkách. Již raně novověcí cestovatelé zmiňují lokalitu jako osídlenou v minulosti.

Horský hřeben OXA je na západním pobřeží východokrétského zálivu Mirabello. Vrchol hřebene je ve výšce téměř 600m. Pod východním svahu kopce se pod vesnicí Ellenika v klasické době nacházela svatyně Herma a Afrodit Na pobřeží zhruba od 8. století před n. l. prosperovalo město Olous, které současní turisté znají jako letovisko městečka Elounda. Vrchol Oxy dominuje zálivu Spina Longa, který je uzavřen ostrůvkem s benátskou pevností a kolonií malomocných. Málokdo si však dokáže představit, že celý záliv až po vrchol masivu byl v Byzantském období poměrně hustě osídlený.

Nejstarší doklady máme o Oxe z doby bronzové, zhruba před 3000 lety. Obyvatelé z období Minojské kultury vybrali její vrcholek k místu svatyně. Z této doby na hoře zbyly tzv. kernoi, kruhy důlků, které sloužili jako kalendář a kompas. V období pohybu mořských národů, si zde místní obyvatelé vystavěli město, které využívalo strategické, od moře nepřístupné polohy. Značné množství keramiky, kterou lze snadno i nalézt na povrchu lokality. Později se obyvatelstvo vrátilo na pobřeží, kde začalo spolupracovat, ale i soupeřit s řeckými kolonizačními snahami z pevniny. V Klasickém období řeckých států nebyla Oxa úplně opuštěná, protože když ve 3. – 2. století před n. l.(helenistické období řecké kultury) mezi sebou soutěžila a bojovala krétská města, využili její obyvatelé nedobytnost lokality. Z této doby pochází druhý(nebo třetí) největší soubor keramického materiálu na lokalitě, spolu s masivními hradbami a pravidelnými kamennými domy.

Největšího rozmachu se dočkalo osídlení vrcholku OXA až v době mezi 8. – 10. století, kdy Krétu ohrožovali Arabové, kteří ji nakonec v 9. století společně se Sicílií a Rhodem připojili ke svazku nazývanému Arabský chalífát.(od 820 – 829 do r. 961) V této době sídlilo na vrcholku hory až 1000 lidí. Po celém hřebeni byly postaveny kamenné domy, strážní věže, opevnění, ale také cisterny na dešťovou vodu, která byla jediným zdrojem pitné vody. Tyto cisterny mohly společně pojmout přes 1,5 milionů litrů vody. Krom vrcholku hory bylo také využíváno údolí ukryté za hřebenem hory, které se jmenuje Kalos Lakkos, tedy Dobré údolí. Na lokalitě OXA i v údolí Kalos Lakkos provádí Ústav Archeologie a Muzeologie Masarykovy univerzity intenzivní průzkum. Letošní expedice zahájí svoji terénní činnost 23. června 2017.